Historie

Historie

Nastavení velikosti písma
Zmenšit písmo o 10%
Zvětšit písmo o 10%
◄ ZPĚT NA NABÍDKUZPĚT NA STANDARDNÍ PODOBU STRÁNEK

První zpráva o Trnovanech a osadě Podviní je v  listině z roku 1057 vydané Spytihněvem II., knížetem českým, potvrzující založení kostela a kapituly sv Štěpána v Litoměřicích, v níž jsou vsi Trnovany a Božka zmiňovány jako dar tomuto kostelu. V textu listiny je uvedeno….Na boste carpentarius Mal cum terra (Na Božce tesař Mal se zemí)….Trrnovass terra fabri cui nomen Cis (Trnovany, země kováře, který se jmenuje Číž), naopak Podviní zde zřejmě zmíněno není, byť lze nalézt v literatuře i opačný názor, vycházející z části uvedené listiny …Fratribus autem in praedicta ecclesia commorantibus addibus circuitum silvae ante urbem, cum agris eidem silvae adjacentibus, et podvine…. Uvedené „podvine“ bylo zjevně spíše než názvem vsi (ostatní místní názvy důsledně začínají velkým písmenem), českým označením  místa u vinic, čemuž odpovídá kontext této věty, která hovoří o užívání lesa nad městem s poli k lesu přiléhajícím a „podvine“.

Na katastru obce Trnovany existovaly v minulosti vsi Trnovany, Podviní, Brná, Božka a Kyškov. 

V minulosti obec proslula úrodností svých pozemků, pěstovalo se zde víno, ovoce, chmel a čočka. Svého času byly dle místní tradice vinaři z obce výhradními dodavateli vína pro pražskou radnici.


Úvozem mezi oběma sídly procházela stará trhová cesta z Litoměřic do Úštěka. Trnovany nejprve patřily litoměřické kapitule, která od 11. století vlastnila i blízké Žitenice. V 15. století získala část vsi kupecká rodina, z níž se připomíná Kryštof Trnovanský.

Po Bílé hoře si tuto část vsi opět nárokuje litoměřická kapitula. Začátkem 16. století je postavena tvrz a Trnovany se stávají centrem malého panství. Tvrz postupně přechází do majetku různých šlechtických rodů.

Za třicetileté války byla tvrz vypálena a pobořena dalšími majiteli následně opravena, ale po připojení Trnovan k ploskovickému panství pustne. Po dalších přestavbách je v místě tvrze postaven hostinec. K Trnovanům patřilo několik okolních sídel, která zanikla většinou po třicetileté válce.

V roce 1808 celý trnovanský dvůr vyhořel a společně s ním prakticky celá ves. Rychlá obnova sídla po požáru vedla k tomu, že v roce 1830 žilo v obci již 133 obyvatel a během dalších 100 let se počet obyvatel zdvojnásobil.

Obyvatelstvo se zabývalo především pěstováním polních plodin, sadařstvím a vinařstvím. Víno se vozilo do Prahy a po zdejší vinici zůstal název Pražská zahrada.

Za zmínku stojí i to, že v obci byla v roce 1915 prodejna a opravna obuvi, která zaměstnávala okolo 30ti lidí. V roce 1902 byla zřízena v obci německá a v roce 1922 česká škola.

Urbanistická struktura Trnovan byla narušena v 70. - 80. letech dvacátého století demoliční činností a výstavbou hospodářských komplexů. Mimo jiné byl významně zasažen střed obce, jímž prochází hlavní silnice.

Také osada Podviní, počtem domů i obyvatel srovnatelná s Trnovany, měla svou tvrz. Stála nad vsí při jihovýchodním okraji vyvýšeniny zvané Bílá hora. Existenci tvrze, zaniklé pravděpodobně ve třicetileté válce, dokládalo kruhové tvrziště s příkopem.

Osada má protáhlou zástavbu v mírně svažitém terénu, bez znatelně vytvořené návsi. Dochovalo se tu několik lidových staveb s hrázděnými patry.

Na rozdíl od Trnovan dochází ve druhé polovině dvacátého století k významnému rozvoji stavební činnosti. Vzniká nová ulice rodinných domů na stráni.

◄ ZPĚT NA NABÍDKUZPĚT NA STANDARDNÍ PODOBU STRÁNEK